JARRET - data & fakta (sepsal Bohouš)

Prosinec 1991 - Michal Kadlec se na silvestrovském večeru blíže seznamuje s Gábinou a Petrou Novotných a dohodnou se, že se tu a tam sejdou k příležitostnému muzicírování. Docházejí společně do liberecké Nové hudební školy Pavla Havlíka, zpívají písničky Vlasty Redla, Nerezu, Spirituál kvintetu a objevují skupinu A hosté…, kterážto tvoří základ pedagogického sboru tohoto zařízení. 

Prosinec 1992 - Do páně Kadlecova dívčího folkového sdružení se hlásí další z frekventantů zmíněné školy. Zpívající (???) kytarista Marek Štulír. Michal Kadlec zhudebňuje první texty Martina Palečka a oficiálně je založen JARRET. Encyklopedický slovník, z něhož byl název vyloven, neobsahoval pravidla výslovnosti, rady lépe jazykově vybavených přátel nepomáhají a lehký nesený tanec "žaré" je jednou provždy odsouzen k tomu, aby se spojitosti s folkovou skupinou byl vyslovován jako jaret. 

Rok 1993 - Konkurzním řízením byl objeven baskytarista Bohouš Vašák, který si vzápětí vyměnil nástroj s Markem Štulírem a onen výměnný obchod zpečetí několika vlastními písněmi. Následují první veřejná vystoupení. (Copánek, oblastní předkolo Porty atp.) V kapele se začíná objevovat Hanka Skřivánková, zatím jako flétnistka. 

Rok 1994 - Vítězství v severočeském předkole Porty 94, první samostatný recitál v Experimentálním studiu v Liberci. Účast v celostátním finále Porty 94 ve Svitavách, na Jizerské notě, hostování v Jen tak večerech a odchod zpěvačky Petry Novotné. 

Rok 1995 - První nahrávky pro Český rozhlas Ústí nad Labem, natáčení demosnímků pro konkurzní účely, pravidelné pořady v Experimentálním studiu (hosté: Zdeněk Vřešťál, Petr Rímský, Čtyrlístek ad.). Přichází pravidelný kapelní host, bluesový harmonikář Ivan Jecha a odchází zpěvačka Gábina Novotná. 

Rok 1996 - Písnička na sampleru "Memoriál Gody 95", klip pro regionální televizní stanici Genus, účast na "Zahradě" ve Strážnici (zisk Krtečka v divácké anketě) a účinkování v televizní "Zahradě". Vystoupení na Folkové růži, Svojanovské hlásce, Folky nefolky na hradě Helfštýně a na Prázninách v Telči (znovu účast na stejnojmenném sampleru). Pokračování pravidelných pořadů v Experimentálním studiu v Liberci. 

Rok 1997 - Na březnové Dvoraně Folk a Country nominace v kategorii objev roku. Rekordní setrvání v rozhlasové soutěži Mošna a dvacetiminutový profil pro rozhlasové Toulavé boty. Účast na letních festivalech (viz rok 1996) a natáčení alba Hic Non Sunt Leones. 

Rok 1998 - Umístění v anketě časopisu Folk & Country kategorie skupina roku. Účast na letních festivalech (viz rok 1996 a 1997), opět účast na sampleru z Telče. Objevuje se stálý host Jan Noha na bicí a Ivana Jechu vystřídá u harmoniky Jan Provazník. 

Rok 1999 - Umístění CD Hic Non Sunt Leones v anketě časopisu Folk & Country kategorie CD roku. Na podzim přijetí nového, tentokrát už stálého člena, Michala Třešňáka, který vystřídal Hanku u kláves a přinesl s sebou hloubku, nikoli jen co se týče zpěvu. 

Rok 2000 - První sezona s novým členem. Účast na festivalech, které byly zhusta zmíněny výše, jinak nic převratně nového. A přece. V hlavách Pavla Havlíka a Pavla Michala (první z Pavlů byl už zmíněn několikrát, ano jde o našeho Otce duchovního, Iniciátora; Pavel Michal, pro změnu zakladatel firmy Kalendář Liberecka) vznikl projekt vánoční desky. Vzaly se úpravy klasických koled, kteréžto jsou společným dílem byvší skupiny … A hosté (zmíněný Havlík, Ošanec, Nikenday, Sekotová), text krátkých vánočních příběhů Jarmily Enochové O tom, co se možná stalo…, obvykle hraný samotnou autorkou a jejím partnerem Ctiradem Jelínkem jako divadélko pro děti a pokročilé, neodolatelně namluvil právě ten druhý z jejich dua, oslovil se liberecký výtvarník Václav Plechatý, který dodal rukodělný motiv a Jana Havlíková, coby grafička, sjednotila vzhled desky. Pasáže instrumentální a vokální jsme nahráli pod hudební režií Pavla Havlíka, korepeterepeterepeterepeticí Mirka Ošance a s hostem Petrem Peukrem, který hraje náročný part krávy nebo ovce nebo co já vím. Za mixpultem seděl Martin Janský a veškeré ty potřebné stroje a přístroje (za rozumnou cenu, což je otázka výkonné produkce, kterou zaštiťoval Pavel Michal) přivezl do prostor Experimentálního studia, kde se to spáchalo. No co vám budu povídat, byla to krásná práce. To ale nic není.

Rok 2001 -  Kromě pokračování v koncertování doma (Krátké spojení) i všude možně, vznikl projekt tentokrát velikonoční desky. V roce 2000 se nám Mesiášek narodil a v roce 2001 ho už ženeme na kříž. Takto by se to dalo cum grano salis shrnout. Modus oprandi (ať z té latiny není jenom jeden štěk) z předešlého počinu se využil znovu, s výhradou jistých změn v osobách stojících v řetězci.Na počátku bylo zase slovo Pavlů (myslím tím: jejich společný nápad), tentokrát se ale použila stará pašijová hra písmáka z Železného brodu, kterou pro současný svět objevil, zrestauroval a upravil Vojtěch Ron, herec, liberecký rodák a velký znalec sakrální literatury. Na okraj (nikoli však okrajově) je nutno poznamenat, že toto dílo bylo (byť s jinou hudbou) uvedeno i v Národním divadle. Hudbu, která byla použita v rámci našeho projektu, napsal Ivan Dolejší a aranžmá předepsal Pavel Havlík. Poslední dny Jeho pouti po zemi najdeme v dialozích a promluvách, které namluvili herci Naivního divadla Liberec v režii Michaely Homolové. Mirek Ošanec kromě hudebního dozoru dul i do fléten a Martin Janský s vydatným pindáním Michala Kadlece hýbal s šavlema. Text celé Železnobrodské pašijové hry najdete na přebalu, jehož - řekl bych - až kancionální design vymyslela Janička s použitím fotek Pavla Michala. No co vám budu povídat, krásná práce, přímo buditelský vzmach. Kupte si to. 

V roce 2002 se stalo to, že jsme konečně natočili, pokřtili a začali prodávat druhou autorskou desku. O této taškařici se více dozvíte jinde na našich stránkách.